Semínka moudrosti: „Návykovost, pokušení“
„Zlý člověk škodí sobě samému víc než škodí jiným.“ Svatý Augustin Každý z nás se dostává během každého dne do tisíců situací, drobných i velmi důležitých, při kterých musíme volit mezi něčím, co považujeme za dobré a druhým, které tušíme, že je špatné. To horší nám může sice krátkodobě udělat radost či nás obohatit, ale dlouhodobě vede […]
„Zlý člověk škodí sobě samému víc než škodí jiným.“
Svatý Augustin
Každý z nás se dostává během každého dne do tisíců situací, drobných i velmi důležitých, při kterých musíme volit mezi něčím, co považujeme za dobré a druhým, které tušíme, že je špatné. To horší nám může sice krátkodobě udělat radost či nás obohatit, ale dlouhodobě vede ke špatnému. Tedy, v každé takové situaci se můžeme svobodně rozhodnout mezi dobrem a zlem, dochází k souboji v našem vnitřním já. Dáme přednost snadnému, ale špatnému nebo se překonáme a uděláme něco těžšího, ale dobrého? Půjdeme včas spát a díky tomu ráno brzy a čilí vstaneme nebo budeme do noci koukat na film či do počítače a na Facebooku dělat nesmyslné kvízy?
Sami vidíte, že rozhodnutí není snadné a velmi často se dostaneme na „špatnější“ kolej. Také to však vždy nekončí jen u jednoho rozhodnutí, ale díky němu můžeme roztočit spirálu událostí, které nás na svém konci mohou mrzet. Když půjdeme velmi pozdě spát, ráno jistě nevstaneme tak jak bychom si přáli a navíc budeme celý den ospalý a nepodáme takové výsledky, jaké bychom mohli. Ve škole nebudeme pozorní a při písemce ani nemluvě.
Často nám naši přáteli či rodiče z vlastních zkušeností poradí či něco zakážou. Jistě nám dá někdy hodně práce, abychom si uvědomili, že nemáme právo být pyšní na vlastní názor, ale naopak bychom se nad jejich názorem měli na chvíli pozastavit a alespoň se pokusit jej pochopit. Můžeme si zkusit představit situaci s doporučením filmu nebo zakázáním pořadu či počítačové hry od rodičů. Někdy naše duše není dostatečně připravená na to, aby plně pochopila vše co v daném filmu či hře autoři chtěli ztvárnit a může nám to zbytečně překroutit naše vnímání světa. Také, když je člověk menší, nebo má i dospělosti slabší vůli, je daleko více náchylný k tomu, aby se dal k něčemu, třeba i špatnému, přemluvit. Někdy se daná věc může našemu tělu či duši tak zalíbit, že nám či okolí dá mnoho práce se od ní odpoutat a navrátit vše zpět do normálu. Nemusí jít jen o drogy, či narkotika, ale také o fyzické požitky, televizi, počítačové hry, počítačové služby či workoholismus. Člověk musí asi pamatovat na to, že do pokušení se bude dostávat vždy, ať neuposlechnout nějaké nařízení či radu, nebo v tom co je vnímáno jako porušení nějakých dohodnutých věcí či konvencí. Vždy ale pokušení může rozeznat a pomalu se jej učit zmírňovat či se mu vyhýbat nebo se mu postavit. Mohu poprosit Boha o pomoc, začít se modlit, nebo třeba i odejít z místa, kde nám pokušení přichází na mysl nebo se k nám dostává. Je asi vhodné se snažit udržet si zdraví nadhled a uvědomovat si co nám a mému okolí může prospět a co ublížit. Často může být těžké rozlišit tyto dvě strany světa, ale intuice nám vždy něco napoví a naše výchova a společenství jistým druhem podpoří naše názory a pomáhá nám tím dané věci také rozlišovat.
Je potřebné se nevzdávat a vědět, že naši rodina, přátelé a blízcí při nás stojí.
témátkový tým tábora Rohy 2009