Dny v diecézích – Zápisky z deníku – 8. a 9. den

Den 8. – 21. 7. 2016

Ráno nás po probuzení čekala skvělá snídaně (dokonce i s domácím máslem). A jak už to tak bývá, ti co to máji nejblíže chodí nejpozději. Ani my jsme nebyli výjimka. Jen co jsme dorazili do kostela, začala polská modlitba.

Po půl hodině pro nás přijel autobus a zavezl nás do Pustkowa. Zde jsme se sesli s většinou naší roverácké (rover je polsky kolo) skupiny, neboť jsme rozděleni do různých farností. Prošli jsme si muzeum bývalého pracovního tábora a kopec smrti.

Bohužel protože nás tam bylo velké množství, nestačili jsme si vše prohlédnout. Satisfakci nám byla přítomnost biskupa Vojtěcha.

Poté jsme přejeli do Blizny, kde bylo vojenské muzeum, stojící na místě továrny na rakety. Dostali jsme tam i oběd – polévku.

Nakonec jsme navštívili městečko Debica, kde jsme prošli expozici o zdejším kraji, a dokonce si zatančili s místní mládeží.

Poté jsme putovali městem až ke kostelu sv. Ducha, kde jsme se rozjeli do našich farností na mši a večeři.

Jako večerní program jsme si vychutnali folklorní tance a písně a to nejen polské, ale také od hudebníků z Peru a Bolivie. The end.

E+K+M

Den 9. – 22. 7. 2016

Dnes jsme se probudili do krásného rána. Po snídani v rodinách jsme se vydali k autobusu, který nás zavezl na ranní modlitbu. Ranní modlitba se nesla v duchu bl. sestry Kostkové. Byla opravdovým vzorem pro nás všechny.

Pátek je poutní den, proto jsme se vydali na pěší pouť z Debice do Zadowy, do kostela Marie Magdalské a k Panně Marii Zadowské. Zde jsme slavili mši svatou s Otcem biskupem Vojtěchem a ostatními poutníky z Polska, Chorvatska, Německa i Bolívie.

Také jsme měli příležitost potkat se s ostatními poutníky, kteří byli ubytováni v děkanátu Debica. Zpívalo se, tančilo a společně obědvalo.

Večer nás čekal Večer chval, kdy jsme mohli Bohu poděkovat za krásný den. Součástí večera bylo i procházení kostelem se zavřenýma očima i vystavení nejsvětější svátosti.

L